Náhodné setkání:
1 díl
Bloudím ulicemi Londýna,plná svých myšlenek. Černých
myšlenek,oči rudé od pláče,plný nos.No musím mít teda ránu!!! Ale momentálně je
mi to jedno i to že se lidé za mnou otáčejí a dívají se na mě jako na blázna.
Nevnímám je, vnímám jen hudbu co mi zní v uších má milovaná Lana del Rey a
báječný Bruno Mars.Začalo pršet, jak typické pro toto město,pro Londýn. Ale ani
ten déšť nevnímám,jen pořád jdu a jdu,dokud
mě nezačnou bolet nohy. Tak si jdu sednout do blízkého parku na lavičku. Mezitím
už přestalo pršet,nezvyklé a na obloze se ukázalo slunce.V tom parku kde jsem
se zrovna natáčí nějaký klip. Soudně podle zátaras že se bude asi jednat o
nějaký ten boybend,ani nevím který to je ale asi to je hodně slavná skupina,
protože se nedá i přes sluchátka neslyšet ječící dav slečen.Nějak se v těch
skupinách nevyznám,jde to tak trochu mimo mě.Navíc nejsem zdejší ale
přistěhovalec. Do Británie jsem se přistěhovala za lepší prací,kterou jsem
našla v Londýně. Takže super a není ani moc náročná a slušně placená.Jenže
asi jsem o ní přišla. Byla jsem pečovatelkou u jedné Česko-Britské rodiny.
Starala jsem se o jejich 79-letou babičku,která se hůř pohybovala ale
neztrácela jiskru života.Proto se rodina rozhodla že zajistí zdravotní
dohled,tedy mě. Jsem za tu práci moc vděčná a ráda. Ale během jednoho okamžiku
jsem o ní přišla.Zrovna dneska se to celé podělalo jak mohlo.Když jsem paní
pomáhala k uléhání ke spánku po obědě,tak jsem šla do svého pokoje se
převléct tričko,které jsem si zašpinila kompotem co měla paní Elizabeth
k obědu.A Když jsem si zrovna
sundávala to tričko tak mi do pokoje vpadl zrovna ON!!! Pán domu a byl i
dost pod parou. Sápal se po mě jak po
uzeným.!!!Prase jedno!!! V tu chvíli mě nic lepšího nenapadlo, než že ho
kopnu mezi nohy a uteču. V domě totiž nikdo nebyl jen mi tři. Paní Blanka
je na služečce a mládež je u svých kamarádech přes noc. V té rychlosti
jsem popadla první tří věci co mi přišli pod ruku. Mikina, mobil se sluchátky a
cigarety. A hned jak jsem si na ně vzpomněla tak jsem si chtěla zapálit,ale
nějak mě mezitím co jsem si vytahovala zapalovač z kapsy mě přešla
chuť.Někdo mi zaklepal na rameno.Podívám se na tu ruku,která je na mém rameni a
pohled směřuji výš vidím ty nejkrásnější hnědé oči
orámované hustými černými řasami. A jen zírám na ten nejkrásnější
obličej, který jsem v životě viděla.
Asi na něj civím dost dlouho, protože mi až za chvíli docvakne že na mě
mluví anglicky jestli mu nedám jednu cigaretu,že už dokouřil poslední a že má
na ni strašnou chuť. Místo jedné mu položím do dlaně celou mou neotevřenou
krabičku a s úsměvem se zvedám z lavičky a potažmo opouštím park. A
jen cítím v zádech pohled krásného neznámého. Ano opravdu byl krásný a asi
dost známý, protože po mě se na Něho sesype houf holek. A on tam jen tak stojí a dívá se tím směrem
kterým sem odcházela neznámo kam……
Pokračování příště…..♥
Žádné komentáře:
Okomentovat