Jednodílova

Tuto jednodílovku jsem specálně napsala pro jednu skvělou holku Becky,která má super stránku na Fb o One Direction /cz/sk/ Takže šup tam a dát jím like ;) :3 Vaše Elia Galli :3 xox

                                     Take Me Home

„Becky vezmeš si mě za manžela?“Poklekne před mnou  Niall,má láska a v ruce drží černou sametovou krabičku.A když jí otevře vidím ten nejkrásnější snubní prsten,který jsem kdy viděla.Je opravdu nádherný.

„Ano vezmu…Ráda.“a nechám si ho navléct.Niall mě přede všema vášnivě políbí a zatočí se semnou dokola.A v očích má slzy štěstí a lásky.A já nemohu uvěřit tomu štěstí,že se do mě zamiloval neobletovanější kluk planety a chce si mě vzít.On!Který by mohl mít každou na kterou si jen ukáže!!

„Takže vážení!Becky souhlasila že se stane mou ženou.Jste mí svědci!!“zakřičí Niall radostně do mikrofonu a kluci nám už blahopřejí.On se asi zbláznil,požádal mě o ruku na jejich koncertě v Londýnské O2 aréně!!Bože a za to ho tak miluju!!!

Vzpomínky na jeden z mích nejkrásnější dnů mě trýzní a nenechávají mě spát.Přitom vše bylo tak perfektní,ba přímo dokonalé.Jen on a já a naše skvělá budoucnost.Až doposud!!Kdy se o něm šířily pomluvy,že se schází se svou bývalou.A já nevím jestli mám to mu věřit nebo ne!?Převalím se na druhý bok a vidím svého blonďatého anděla jak sladce spí.Prostě teď potřebuju být na chvíli sama a popřemýšlet o nás dvou.Vstanu z postele,do malé tašky naházím pár potřebných věcí,obleču se.Na polštáři mu nechám krátký vzkaz:

                   Promiň.Potřebuju být na chvíli sama.B.

A naposled se na něj zadívám,slzy mě pálí ale vydržím to!A před očima mám ty fotky Nialla s ní,jak se vášnivě objímají!Jedu do svého starého bytu.Tam si uspořádám myšlenky.V bytě je vše jak jsem zanechala,když jsem se nastěhovala k němu.Moc věcí tu nemám.Lehnu si na svojí starou postel a rozpláču se.Co na ní vidí?!!Vše co mi kdy říkal je lež?!Zadívám se na snubní prsten a usměju se nad tou vzpomínku,která mě ráno probudila.Na to jak tam klečel a díval se na mě tím svým sladkým pohledem štěněte.Byl tak roztomilý.Pláču a přitom se směju.Jsem asi divná nebo co!Ne postavím se to mu čelem a nenechám ohrozit ten nejlepší vztah,co jsem kdy měla něčím co možná ani není!?Jo,řeknu si,když v tom někdo zazvoní a přes dveře slyším své jméno.

„Becky otevři,prosím.To jsem já Niall.“volá on.Nejistá sama sebou mu teda otevřu dveře a vidím jak tam stojí,ještě v pyžamu,rozespalý,rozcuchaný a v ruce drží můj vzkaz.A v tom mi to dojde,že by to on udělat nemohl!Podvést mě!!S obrovskou úlevou mu s kočím kolem krku,obejmu ho,políbím a zašeptám:

„Miluju Tě!“a podívám se do jeho jasně modrých očích,ve kterých vidím obrovskou lásku,kterou mi může dát pouze ON!!Nebyla jsem sama ani dvě hodiny a on mě už šel hledat.A věděl kde mě najde.Byla jsem hloupá a myslet si že by mě mohl někdy zranit!

„Vezmi mě domů,Nialle!“On mě chytne za ruku,vezme tašku co jsem nechala v předsíní a jde semnou k autu!!V autě mu popravdě všechno vyklopím,mé obavy,strach že je to všechno pravda a bolest při pomyšlení že už s ním nikdy nebudu.Niall vezme mou tvář do dlaní a zadívá se na mě.

„Miluju Tě,Becky.A nikdy bych ti tohle neudělal.Jsi pro mě vším co jsi jen můžu přát!Tak už se přestaň trápit!“něžně mě políbí,nastartuju auto a jedeme domů.Tam kam patří moje duše,má mysl a mé srdce!A především tam patří on!Má láska,můj osud a mé štěstí…

Z pohledu Nialla:

Když jsem se ráno probudil a vedle mě malý papírek se vzkazem: Promiň.Potřebuju být na chvíli sama.B. místo ní,lekl jsem se.A ve mě se usadil pocit prázdnoty a nicoty.Becky jsem nenašel nikde po bytě.Pak mě napadl její starý byt,občas tam chodí trucovat(usměju se nad posledním jejím trucováním,a to že jsem nechtěl ty bláznivé tapety do naší ložnice,stejně uznala že byli až moc křiklavé a vůbec se tam nehodily).Vzal jsem klíček od auta a jel k ní do bytu.A teď tu stojím ještě v pyžamu,rozespalý,rozcuchaný a držím ten zpropadený vzkaz!!Zazvoním a volám:

„Becky,otevři,prosím!To jsem já Niall!“a ona mi doopravdy otevře a stojí tu před mnou celá nesvá a uslzená a pak udělá něco typicky jejího!Padne mi kolem krku,obejme,políbí a zašeptá:

„Miluju Tě!“a ve mně se nahrnou veškeré emoce,které snad můžou bít v člověku.Stále jí objímám a vdechuju tu její jedinečnou vůni!Věděl jsem že se jednou zamiluju do direcionerky!Ona je má láska!

„Vezmi mě domů,Nialle!“a podívá se na mě něžným pohledem,pohledem do které ho jsem  se zamiloval.Vezmu jí za ruku,popadnu její tašku a vedu si jí k autu.A když už sedíme v autě,jako by s ní všechen ten nahromaděný strach spadl a Becky mi poví o tom článku,o strachu že je to pravda a taky o bolesti co by cítila,kdyby mě už nikdy nemohla vidět,políbit prostě být semnou.Ano to je žena která se brzké době stane mou manželkou!Už nechci nic odkládat!Vezmu její krásnou tvář do svých dlaních.

„Miluju Tě,Becky.A nikdy bych ti tohle neudělal.Jsi pro mě vším co si jen můžu přát!Tak už se přestaň trápit!“a políbím jí na její sladká ústa.Ten pocit že k někomu patřím je nenahraditelný a jedinečný! Nastartuju auto,Becky si položí hlavu na mé rameno a my konečně jedeme domů.Jak mi to jen řekla?!Vezmi mě domů,Nialle!A já si vezmu domů,kam jen si bude přát má sladká,nevinná a přitom tak vášnivá Becky.Má žena….

                                                        ♥ The End ♥

Náhodné setkání-20 díl,poslední část

Tak jak jsem slíbila,tak i plním ;) :) Je tu poslední závěrečná část Náhodného setkání :D :´( :* Doufám že budou nějaké ty komenty :) Kdo ví jaký zase vymyslím příběh :D Snad se bude líbit xox Vaše Eliza Galli :3

               Díl dvacátý:

V nemocnici:

Bell:Nechci tam,ale můj doktor mě už čeká.Znovu mi dělají různé vyšetření,už poněkolikáté.Zayn je skoro u všech semnou.Je mi oporou.Když už mám po všech těch vyšetření,jdu za svým lékařem do jeho vyšetřovny i se Zaynem.

„Tak slečno Collins,podle všech vyšetření Vám moc času nezbývá.Opravdu nechce zůstat tady u nás v nemocnici?“zeptá se mě doktor opět.

„Ne nechci už při poslední  návštěvě jsem Vám rozhodně řekla,že zde umřít nehodlám!Chci trávit poslední dny doma,tam kde to miluju.A vím kde to přesně je.“ Rozhodně se nezviklám na tu nemocnici.

„Dobře ale nepoletíte zpátky do České Republiky,že ne?Protože už žádný další let bych Vám nedoporučil,vzhledem k Vašemu stavu.Tak Vám přeju pěkný den.“a rozloučí se s námi.

„Z bohem pane doktore.Ráda jsem vás poznala.Mějte se pěkně.“a obejmu ho.A jdu se Zaynem pryč z nemocnice.

„Zayne chtěla bych jet k pobřeží.Mám tam dům,co mi odkázal tatínek.Už dlouho jsem tam nebyla.Je tam krásně.To je to místo kde chci umřít.“svěřím se mu v autě a on jen pokrčí rameny a vyjdeme pryč z Londýna .Cesta trvá hodinu a když přijedeme na místo jsem unešená krásou domu a celého okolí,vesnice.Je to malá vesnička,kde převážně žijí starší lidé.Tady rozhodně nikdo nebude znát Zayna.Jeho raději pošlu na nákupy,protože v domě není ani konzerva jídla.A já mezím všude uklidím,vyvětrám a nachytám naši ložnici.A když jsem se vším hotová  unaveně usnu na pohovce v obýváku.

Zayn:Když jsem slyšel jak rozhodně a nekompromisně řekla svému lékaři,že nehodlá umřít v nemocnici ale někde kde to má ráda a cítí se tam dobře.Napadl mě náš dům,kde všichni žijeme.Ale ona myslela jiné místo.A musím uznat že je překrásné a přímo pro ni.A když jí vidím jak sladce spí na gauči,jsem mimo.Tak jí přikryju a jdu vyložit nákup na který mě poslala.Jen pořád nechápu proč rezignovala na veškerou léčbu a pomoc.Vždyť  potom co si všechno prožila za poslední roky,musí mít důvod pro co žít.Já bych měl a to jí!Už kvůli ni bych to nevzdával!Tak proč ona ano?!

O několik dní později:

Bell:Já už to nezvládám,jsem na konci sil.Umírám,poslední dva dny jen polehávám a už skoro vůbec nechodím ven na zahradu.Je tu semnou má maminka a stará se o mě jako když jsem byla malá holčička.Jak jen mi chyběla celé ty roky,co jsem zde v Británii. A vidím jak je smutná a jak jí to ničí,že umírám,ale nedává to na sobě znát.Je tak silná!To mám asi po ní.Jenže já už síly nemám,je mi čím dál tím hůř a špatně.Ale vydržím to do posledního výdechu a tlukotu srdce.Pro ni,pro ně a hlavně pro mou životní lásku Zayna. Všem jsem napsala dopis na rozloučenou.Každému zvlášť a jinak napsaný.Je to jen pro ně,s každým jsem se po svém  způsobu rozloučila,tak jak to cítím a vnímám.Ale nejvíc jsem se snažila u Zayna a doufám že pochopí mé rozhodnutí,proč jsem odmítla léčbu.Dopis na rozloučenou:

                                         Má lásko,můj osude a můj živote!!!!

Můj nejsladší a nejdražší  Zayne. Jsi jako ta Svatozář co poslouchám od Beyoncé. Má Svatozář co mi osvítila zbytek mého života.Jsi ten kdo mi dal naději milovat a být milována! Prosím netrap se že už tu nejsem!Ale věř že jsem Tě milovala tak jako nikoho před tím.Jsi můj osud,má opravdová láska.S Tebou jsem byla nejšťastnější,nejupřímnější a nejzamilovanější!Jen s Tebou jsem se cítila úplná a svá.Ale rozhodla jsem se už dávno před tím než jsem Tě potkala,že nepodstoupím žádnou léčbu.Nechtěla jsem zbytek života strávit na nemocniční lůžku,s hadičkami po celém těle a jíst jen trubičkou!Bylo to a je to mé rozhodnutí!A když jsem Tě potkala,chtěla jsem žít o to víc než kdy před tím!A splnilo se mi to!Ty jsi důvod proč jsem tu ještě na světě!Ač mi zůstává tak málo času!Nelituju žádného dne,který jsem prožila s tebou!Děkuju osudu že jsem Tě potkala,zamilovala se do Tebe a byla jednoduše s Tebou!Tady a teď!Chci Ti jen poděkovat,za to krásné co jsme spolu prožily.Nezapomenu. Přeju Ti abys byl šťastný,dál dělal to,co Tě baví a znovu se zamiloval!Protože TY si zasloužíš lásku!Miluju Tě Zayne Jawaade Maliku do posledního vdechu a tlukotu srdce!!!

                                     S velkou láskou navždy tvá Bell ♥

P.S. Děkuju,že jsi tu byl v ten náš čas pro Mě!!!

Zayn:Ona mi umírá!Dneska mi její maminka s pláčem svěřila,že už odmítá jíst.A nikdo s tím nic nedokáže udělat.Vzdala to!Sedím u postele,držím ji za ruku a dívám se do jejich nádherných očích.A semnou jsou tu všichni,kteří jí mají rádi.I když je bílá jako stěna a pod očima má kruhy i tak je krásná!Hruď se jí zvedá slabounce,ani to nejde vidět.Stále má na rtech ten svůj krásný úsměv,do kterého jsem se zamiloval.

„Děkuju že jste tu semnou.Moc to pro mě znamená.Mám Vás všechny moc ráda!Jen ještě o jedno prosím,až umřu netrapte se!Protože mě už nic bolet nebude!Já jsem se svou smrtí smířená.Pro každého z Vás mám dopis.Děkuju za vše co jste pro mě udělali.“a kývne na svou mamku,která všem rozdá dopisy i já dostanu jeden.

„Tak ještě jednou Vás žádám netrapte se!Já už jsem smířená se životem a i se smrtí.“ A nechá se od každého obejmout.Pomalu všichni odcházejí až zůstanu jen Já a její maminka.Bella nás chytí za ruce.

„Má milovaná maminko už se netrap!Vidím to na Tobě!A nechci abys tak trápila.Miluju Tě.“a dlouho se objímají a hladí.Pak ji něco pošeptá do ucha a ona jde pryč z pokoje.Vezmu si jí do náruče v posteli.

„Tady a teď miluju Tě,mistře!“ naposledy mě políbí,pomalu vydechne a já cítím, že mi umřela v náručí.Uložím jí zpátky do postele a naposledy jí pohladím a se staženým hlasem pošeptám.

„Tady a teď miluju Tě,krásko!“ a už se neudržím a začnu plakat,jen cítím jak mě někdo obejme zezadu a utěšuje.A jsou to kluci a její maminka.Už je pryč a nikdo a nic mi jí nevrátí zpátky.UŽ NIKDY……

                                                             ♥ Konec ♥

Náhodné setkání-19 díl

Tak už předposlední díl ;) Možná sem dám odpoledne poslední :) Jsem zavědavá na vaše komenty xox Vaše Eliza Galli :3

                                 Díl devatenáctý:

Zayn:Když nám Bell pověděla o těch dvou hajzlů Mikovy a Jakovy měl jsem sto chutí praštit něčím o zeď!Ale naštěstí kluci přišli se super nápadem jak Mika poslat do vězení.Samozřejmě jsem půjčil Bell těch 50 tisíc liber.Ona mu zavolala že ty peníze má a že mu je dá na smluveném místě.Jenže on neví že na něho čeká policie,mají ho už delší dobu v hledáčku podezřelých za různé podvody a menší krádeže.Už jen čekám na to až mi přijde od ní SMS-ka že je už ve vezení.Raději na ní čekám u nás doma.Už tak tam bude dost rušno a nechci aby se jí udělalo zle.Dokonce se přiznala před klukama o své nemoci.Dojalo mě jak jim to řekla a jak kluci reagovali na ten fakt,že umírá.Neskrývala nic,bylo to takové zvláštní až dojemné jak se rozplakali a jen ji drželi v náručí.Ničí mě ta představa že už ji nikdy neuvidím,nepolíbím,neobejmu že se sní nebudu už milovat. Ale nechci ještě na to myslet,bolí mě to.Jen chci si užít ten čas co nám zbývá.A leknu se jak mi zavibruju v kapse mobil.

„LÁSKO UŽ JE TO ZAMNOU.JE V BASE.JEDU ZA TEBOU.MILUJU TĚ.B“ a vydechnu úlevou a jdu to říct klukům,že už se o ní nemusí bát.

„Už je to v pořádku.Je ve vězení.“a raduju se jako malý kluk a kluci se mnou a když konečně dorazí domů,vezmu jí do náručí a zatočím se sní dokola v hale.Jsem tak šťastný že se jí nic nestalo a že ten parchant je v base.

„Kluci moc Vám děkuju.Bez Vaší podpory a nápadu bych to nezvládla.Už je to zamnou.A cestou sem mi volala Laura,že taky chytli jejího otce,jak chtěl prodat ten prsten.A taky jede sem.Myslím že máme co oslavovat.“a obejme kluky. Je tak krásná když je šťastná.Očí jí září jako dva smaragdy.

Bell:Bože jak mě se ulevilo,když přišla policie a zatkla Mika.Jen jsem vypověděla na policii a jela okamžitě domů za Zaynem a za chlapci.A do toho ten telefon od Laury že je i Jake ve vězení.To je snad ten nejlepší den v mém životě.Podpora od kluků mi dala sílu a odvahu se to mu všemu postavit a čelit.A pro Zayna má ještě jedno překvapení.Ještě dneska v noci letíme na Barbados,kde budeme sami dva trávit celý týden.

„Takže slavíme!!“ A všem liju šampaňské.Pak dojde i Laura a děvčata kluků.A je to bezva mejdan. Jenže my už musíme balit na ten Barbados a jet na letiště.Letí nám to něco málo po půlnoci.

„Zayne lásko.Mám pro tebe jedno menší překvapení.Zabal si letíme na Barbados a to ještě dnes v noci.“a políbím ho na jeho překvapený obličej.

„To si děláš srandu.Kdy jsi to stihla zařídit?A tak rychle?“ptá se mě ale to už je na schodech a míří do pokoje.

„Lásko to je mé výrobní tajemství.“a ostatní na nás zírají.Teda hlavně na něj jak zmatkuje a pobíhá po domě a hledá věci,co si vezme sebou na naší dovolenou.Já si jdu taky zabalit.Do kufru si zabalím troje letní šaty,nějaké tílka,trička,kraťasy,plavky,spodní prádlo,opalovací krém,dokonce se mi tam vleze i kosmetika,zbytek se dokoupí tam.Zayn je taky sbalený.

„Hlavně nezapomeň na pas.“připomenu mu a sama si dávám do kabelky pas a další doklady. Louis nás doveze na letiště.Popřeje nám šťastný let a skvělou dovolenou.S ostatníma jsme se rozloučily doma.Rychle nás odbaví letištní kontrola a už nastupujeme na palubu letadla,máme první třídu.Celý let prospím opřená o jeho rameno ,probudí mě až letuška,že jsme namístě.Ani mě nepřekvapí že i tady poznávají Zayna a chtějí s ním fotky a podpisy.Chvilku to trvá než všem vyhoví,ale pak už můžeme jet do našeho soukromého bungalovu,který má i soukromou pláž.Je to tu tak krásné,čisté,průzračné moře a všude ten úžasný klid.

„Jak si to dokázala tak na rychlo zajistit?Copak jsi kouzelník?“Zeptá se mě znovu Zayn a obejme ze zadu společně se díváme na nekonečné moře.

„Prostě jsem měla štěstí,že to vyšlo.Víš pro mě to může být poslední chvíle strávené s tebou.A chci si je užít do posledního okamžiku.“a přitulím se k němu.On jen tiše stojí,zaboří svou tvář do mých vlasů a já jen cítím slzy,co mu tečou z očích.Bolí mě jak trpí kvůli mně,ale já už svůj osud nezměním.Vezmu ho za ruku a táhnu ho do moře.Celý ten náš týden na Barbadosu si nemírně užívám a ani se nenaděju už je konec naší báječné dovolené a my letíme z pátky do Londýna,zpátky do reality života.

Zayn:Bože Bell je tak úžasná,když nám zařídila tu skvělou dovolenou na Barbadosu. Bylo to tam jako v pohádce,jen škoda že to muselo skončit.Vydržel bych tam být pořád,jen sní a s jejím nakažlivým smíchem.Každý okamžik sní se mi vryl do paměti jako zázrak.Byla tak krásná,bezstarostná a jakoby na tu nemoc zapomněla.Ale ona tu pořád je a bere si čím dál tím větší daň!Při zpátečním letu bylo Bell špatně,že byla skoro pořád na WC.Z letiště jsem volal jejímu lékaři a on mi nařídil okamžitě jet do nemocnice.

„Bell musíš do nemocnice!Volal jsem tvému lékaři.A on mi nařídil abys tam okamžitě jela!“a vedu ji k soukromému parkovišti kde na nás čeká auto.

„Ale já nechci umřít v nemocnici.Chci umřít tam kde to miluju a kde se cítím dobře!“vidím jejich očích odhodlání a smíření…..

                     Pokračování příště…..♥

Náhodné setkání-18 díl

Honey už tu máme 18 díl xox Snad se líbí,komentík ;) Vaše Eliza Galli :3

                        Díl osmnáctý:

Později odpoledne:

Bell:Kluci museli na jedeno interwiu do rádia.V domě jsem sama,možná je to tak lepší.Aspoň  se připravím na ten rozhovor,dlužím mu pořádné vysvětlení.Mrzí mě, že jsem ho ráno tak odbyla a byla na něho hnusná.Nezasloužil si to.A nejlíp se mi přemýšlí ve vaně.Naložená ve vodní lázni,kolem mě pěna a bublinky,k tomu mi hraje relaxační hudba a já si to užívám.Miluju koupání ve vaně.Vždycky se u toho uvolním,relaxuju a odpočinu.Z mého malého snění mě vyruší telefon.Volá mi Blanka.

„Ahoj Blanko.“pozdravím ji do telefonu.

„Ahoj Bell.Jak se máš?“zeptá se mě,ale zdá se mi po telefonu nějaká divná.

„Mám se dobře.Děje se snad něco?Zdáš se mi nějaká divná?!“ rovnou se jí zeptám.

„No ano.Jedná se o Jaka.On prostě utekl z toho léčení a má sebou jeden z Elizabethných šperku.Ten briliantový prsten.Policie po něm už vyhlásila pátraní.Podle všeho chce utéct do Irska,má tam vzdálené příbuzné.Ale neboj se on o Tebe už nezajímá.Jen mu přeskočilo.Jen jsem chtěla abys to věděla.A taky se ti ozvou z policie,jen aby tě informovali.“poví mi.

„A ví to už Laura a Will?“

„Ne nevím jak jim to mám říct.William je od toho pohřbu divný,skoro z nikým nemluví,zhoršil si o stupeň známky.Laura je naštěstí v pohodě.Moc jí pomohl Harry se s tím vypořádat.A taky mi hodně pomáhá v našem novém domě.Jsem moc ráda že si našla takového fajn přítele.Dokonce jsem byla na večeři s jeho rodiči.Moc milí a fajn lidi.Jen mě trápí ten náš kluk.“postěžuje si v telefonu.

„Neboj Blanko.Jen to chce víc času.Jestli chceš já si sním promluvím.Třeba mu nějak pomůžu.A ty se už netrap.On se s tím už srovná.A klidně to povím i Lauře.“

„To budeš hodná.Asi máš pravdu.A děkuju že si mě vyslechla.A na Jaka nemysli.Mám tě ráda.A někdy se u nás ukaž i se Zaynem.“

„Nemáš zač.A určitě za tebou přijedeme. Taky Tě mám ráda.Měj se pěkně.Ahoj“

„Pá drahoušku.“a už slyším jen tón v mobilu.On utekl.Blanka mě sice uklidnila že mě nebude vyhledávat,že jsem mu volná,ale já mám přesto strach.Nevím co mám dělat.Taky to musím zavolat Lauře.Ale vlastně ona má dneska přijet za Hazzou.Takže jí povím tady.A navíc mě už přešla chuť koupat se a je mi chladno.Raději se obleču a nachystám klukům něco na zub.Je půl šesté,to tu už budou.Určitě budou hladoví teda aspoň Niall,ten je hladový pořád.Někdo zazvoní u hlavních dveřích.Žeby Laura,asi zapomněla klíče?Jdu otevřít a když otevřu tak se mi zase udělá nevolno!Mike!Jak ví  kde bydlím?!A proč je tu?!

„TY!Jak víš kde bydlím?!Co tu chceš po dvou letech?!“zeptám se ho když se konečně z pamatuju,pořád má ten sebevědomý úsměv,ale vypadá zbídačeně,jako kdyby jel v dogách!?

„Copak, copak to mě ani neuvítáš,kotě?Nechyběl jsem Ti?Dlouho jsem se neviděli!“ a drze jde do domu a chce mě políbit!!Naštěstí mu uhnu na stranu,takže je to jen pusa na tvář.

„Ne nechyběl!A ještě jednou se Tě ptám,co tu chceš?!“a to už mě popadne hysterie s panikou.

„Jen jsem chtěl vidět jak si teď žiješ.Podle toho co se píše bulváru,nejsi na tom špatně.Když Tě vydržuje nejvíc obletovaný kluk v Británii!Neboj nezdržím Tě dlouho.Jen bych potřeboval jednu maličkost,peníze a to hodně!A když mi je dáš tak už se tu nikdy neukážu a ten tvůj miláček se nedozví o tvé minulosti!“  škodolibě se zasměje,to je ten smích ze které si mi zvedají chloupky na krku!

„Kolik?“A v duchu počítám kolik mám u sebe hotovosti,pak mám ještě nějaké šperky po mámě a šekovou knížku.

„50 tisíc liber!“ vysloví cifru a já protočím oči.To je pálka!

„Ale já u sebe tolik nemám a ani je nemám na účtu!To nemyslíš vážně,že ne?!“Ale musím ho co nejdřív vypakovat z domu,než přijdou kluci!A já nechci aby ho tu uviděli a především Zayn!

„Ale tvůj miláček ano!Dávám ti den na to abych je sehnala nebo se ten tvůj Zayn dozví o Tobě celou tvou nechutnou pravdu,kotě!Je to jen na Tobě!Máš přesně 24 hodin!“ a mizí pryč.Proč se to děje mě!Neudržím se a rozpláču se a tak to mě najdou kluci,jak uprostřed haly sedím na zemi a pláču.

„Bell,co ti je?“a už je mě Zayn a konejší mě a k němu se přidají kluci.Všichni mě obejmou.Nějak mě dostanou na nohy a vedou mě do obýváku,kde se posadím na gauč.Liam mi donese wisky,tak jak jí mám ráda a já ji do sebe kopnu na jeden zátah,ale stejně mi to nepomůže.

„Už je Ti líp,lásko?Už nám řekneš co se ti stalo a proč si tak plakala?“zeptá se mě Zayn.Kluci se posadí kolem mě a čekají co jím povím.A já začnu telefonem Blanky a i návštěvou Mika,nemám co jim skrývat.A úplně mě dojme to jak se zachovají a jaký plán nakonec vymyslí…..

                                         Pokračování příště…..♥

Náhodné setkání-17 díl

Zlatíčka už máme 17 díl ;) Tak snad se bude líbít tak že  zanecháte nějaký ten koment xox Vaše Eliza Galli :3

                          Díl sedmnáctý:

O několik dní později:

Zayn:Pořád přemýšlím jak z ní dostat že je nemocná.Aby mi to sama řekla,tak jako všechno.Snažím se přední nepřeřeknout a tak se neprozradit,že o tom vím.Ale vidím jak mi před očima slábne a ztrácí se.I když se to snaží maskovat a dělá že je úplně v pořádku.Všimnul si to i Liam,že je jiná.Bojím se o ní!Jak z ní má dostat to přiznání?!Zrovna je v koupelně a upravuju se,jde s Lilli na nákupy.Všimnu si že ne nočním stolku u postele nechala nějakou lahvičku.A na ní je napsáno že jsou to vitamíny na povzbuzení a  udržení pozornosti.A mám to,tahle lahvička mi pomůže z ní dostat že je smrtelně nemocná.

„Lásko proč bereš ty vitamíny?Tobě něco je?“zeptám se jí ve dveřích koupelny a dívám se jak zbledla,ale okamžitě nadhodila normální tvář.

„Ne není,to mi doporučil lékař,kvůli těm závratím.A odkdy se mi hrabeš ve věcech?“naštve se,vezme mi lahvičku,hodí si jí do kabelky a jde za Lili.

„Promiň ale ležely na stolku.A sorry že jsem se jen zeptal na to.Příště to nechám tak.Dělej jak chceš!“a jdu dolů za klukama.Nechci se sní hádat,ale ona je někdy tak tvrdohlavá že to není ani možné.

„Co je kámo?Tváříš se jako kdyby ti ulítly včely?Děje se snad něco s Bell?“ všimne si mého zachmuřeného  výrazu a nálady Liam.

„Jo máš pravdu jde o Bell.Prostě jsem s ní nedostal přiznání že vážně nemocná.Je tak umíněná.A já nechci vypadat že jí šmíruju a hrabu se jí ve věcech.Ale bohužel se mi to tak podařilo před chvilkou v koupelně . Našel jsem nějakou lahvičku s vitamíny a normálně jsem se nato zeptal a ona se urazila a osočila mě že se jí hrabu ve věcech.Tak co teď?Já už nevím jak dál?“a položím si hlavu do dlaní.Je mi z toho na nic.

„Zkus se vcítit do její situace a pochopit.Asi to není lehké být vážně nemocná.Nech ji prostor a třeba ti to sama poví.Hlavně na ni netlač.“Poplácá mě po zádech Liam.

„Asi jo.Asi máš pravdu.Třeba se stane zázrak a ona se mi svěří sama.Snad brácho snad.“při posledních mých slovech schází dolů ze schodů Bella i s Lilli.Jen se na mě smutně usměje a jde ven.Ani mi nedala pusu jak to dělá vždycky,když odchází někam pryč.Je mi z toho smutno.

Bell:Nechci se sním hádat a už vůbec ne o tomhle.Zayn něco tuší,cítím to.Snažím se aby na mě nic nepoznal,tvářím se že jsem v pořádku.Zatracené vitamíny,musela jsem zrovna dneska nechat na tom stolku.Jsem husa hloupá!Přitom on je tak milý,tak pozorný.Když nejsme spolu tak mi posílá dárečky nebo květiny.Dívá se semnou na romantické filmy i když je moc nemusí nebo jiné věci co nemá moc  v lásce.Ale děla to pro mě,protože já to mám ráda.Vím že se o něho můžu kdykoliv opřít,je má skála,můj pevný bod v moři nezdarů.Je to má láska,můj osud,mé štěstí,můj život,můj svět!Tak jak jen můžu tak lhát a tvářit se že mi nic není.Jak mu to jen říct že mi zbývá poslední měsíce života.A že nechci aby mě viděl jak budu umírat!Protože Já cítím že se můj konec blíží pomalu ale jistě nastává můj čas.Já umírám….

                                                  Pokračování příště….♥

Náhodné setkání-16 díl

Jojo už je to 16 díl :) Snad se líbí xox Vaše Eliza Galli :3

                  Díl šestnáctý:

O měsíc později:

Bella:Zítra mi přiletí zpátky z turné.Po měsíci se uvidíme.KONEČNĚ!Samozřejmě jsem u jeho rodiny,která mě bere jako svou vlastní dceru.Jsem u nich skoro tak často jak u Laury s Blankou. Jeho sestry jsem si moc oblíbila,jsou tak milé a hodné.Zatím vše zvládám,od toho malého zhroucení před měsícem je mi dobře,beru ty vitamíny a hodně spím.Každý den si voláme nebo skypujem. Jen dneska jsem jela do jejich společného domu.Zayne mě poprosil abych mu odsuď přinesla jeho oblíbenou mikinu.Odemknu hlavní dveře a málem mě trefí šlak když uvidím tu nádheru! Od haly ke schodům se lemuje cestička ze svíček a pokrytá lískami růží.A vše to směřuje nahoru k Zaynovému pokoji.Celá unešená jdu po té cestičce a spatřím Zayna jak stojí u okna v obleku a v ruce drží bílou růži. Já jen stojím a koukám se na něho jako na svatý obrázek.

„Co pak ty mě ani neobejmeš?“zeptá se mě rozesmátě Zayn. Okamžitě se mu vrhnu do náruče a náruživé ho políbím.

„Zayne co tu děláš?Vždyť jsi měl přijet až zítra?!A proč jsi nejel hned za tvojí rodinou?“Zeptám se ho.

„Překvapení,krásko.Neboj s rodinou se uvidím.Mluvil jsem s nimi.Teď chci být s tebou,jen s tebou!Chyběla jsi mi celý ten měsíc.“a znovu mě políbí.

„Ty mě taky!A proč všechno tohle?“ a rozhlédnu se po jeho pokoji.

„To je pro tebe.Dneska je zvláštní den.Už jsou to dva měsíce,co jsem Tě poprvé uviděl.Ale ještě jedno překvapení mám pro tebe.“ A jde semnou dolů do jídelny,kde je nachystaná slavnostní večeře.

„Zayne to je nádhera.To všechno je pro mě?Já ale nejsem Niall abych to všechno snědla.“a rozesměju se.A on se přidá,chyběl mi jeho smích,jeho vůně, jeho polibky,prostě mi chyběl celý.

„Ano to je pro tebe.A co zbude se mu nechá,neboj.Jen se do toho pusť.“a sám už jí,tak se taky pustím do toho jídla.Když už oba dojíme.Vezme za ruku a vede mě zpátky nahoru do pokoje.Kde mi podá tu bílou růži a bílou podlouhlou sametem potaženou krabičku.

„Prosím otevři to.“poprosí mě.A já to samozřejmě otevřu a uvidím jemný řetízek z bílého zlata a dva přívěšky z toho samého materiálu jako je řetízek.Přívěšky jsou naše iniciály jmen.Z a B.

„Lásko to je překrásné.Děkuju.“A on mi připne řetízek s jeho písmenkem Z. Zayn bude nosit moje B.

„Sluší ti,Bell.“pochválí mě když se uvidím v zrcadle.Ze zadu mě obejme a jemně semnou houpá se strany na stranu,jako kdyby semnou tančil.Pak si mě otočí čelem k sobě a pomalu mě začne líbat.Nejdřív na čelo,pak na víčka,nos,ústa,bradu,krk až sjede rty ke kraji mé halenky.Kterou mi rozepne a sundá z ramen až spadne na zem.Stojím předním jen v podprsence a kraťasech,ale i s tím si poradí a sundá mi je.Tak teď už předním stojím jen ve spodním prádle.A je to jiné než,když mě svlékal potom zážitku s Jakem. Teď se kochá pohledem na mé tělo.

„Jsi tak nádherná.“obdivně šeptne a začne se sám vysvlékat.Ale to mu začnu pomáhat.Na můj vkus má až moc oblečení.Neměl si brát ten oblek.Ale konečně je taky skoro nahý jen v boxerkách,kterých má velkou a nepřehlédnutelnou bouli a teď se můžu pro změnu pokochat pohledem na jeho tělo já.Bože on je tak sexy,mužný a vyvinutý.A ty jeho tetování jsou zatraceně nebezpečná.To už se začneme vášnivě líbat,Zayn mě stáhne sebou do postele,kde ze mě svléká spodní prádlo.A znovu se kochá na mé už nahé tělo.Líbá a laská mé tělo.Kde mě před tím hladil,tam mě líbá.Nevynechá žádné místečko na těle.A já mu to oplácím stejnou měrou a vášní.Najednou i on je zcela nahý a velice vzrušený.Podívám se do jeho očí a spatřím v nich touhu,vášeň,chtíč a především lásku a něhu,když do mě vstoupí.A jakoby přestane svět existovat,jsme jen mi dva a naše touha, vášeň a láska.Jsme jedna duše,jedno tělo a jedno srdce.

„Miluju Tě.“vykřiknu v největší extázi a úplně odpadnu zpátky na postel.A Zayn hned po mě a vezme si mě do náruče.Chvilku tak odpočíváme,zapleteni jeden do druhého než se mě zeptá na něco,co jsem nečekala.

„Bell proč jsi vlastně semnou?“ a já se začnu smát,čekala jsem jinou otázku.Co se týká mého zdraví.

„Na to samé se můžu zeptat i já tebe.Ale odpovím ti na ni.Proto, že Tě miluju,že si na nic nehraješ,že máš obyčejná přání.I když jsi slavný pořád jsi normální kluk.A nezapomeň na to že jsem Tě jako star neznala,až Laura mi vše řekla,po té oslavě.A prostě a jednoduše se s tebou cítím úplná,šťastná a jedinečná.No a teď ty,mistře.“a hladím ho po hrudi.

„Že jsi!Jak jednoduché a prosté,krásko.Miluju tě za to jaká jsi.Jak si se vším poradíš,že tě na kolena nedostane nic.Že dokážeš udělat den krásným i když je škaredý.Jsi jedinečná a Moje.“a políbí mě.

Zayn:Celý den jsem se na tenhle okamžik čekal.Na to jak se bude tvářit až mě uvidí.Vidět jak je tím vším ohromena.Jsem tak šťastný že mi to tak krásně vyšlo.Bell si myslela,že přijedu zítra,ale ono vše bylo jinak.Bože jak já ji miluju za to vše co mi dala,že se semnou milovala.To bylo něco tak neskutečného a neopakovatelného.Ona je můj smysl života a nechci o ní přijít.Měl bych jí to říct,že o tom vím,o té její nemoci,ale ne teď a ne tady.Tento moment si chci uchovat v paměti jako něco jedinečného…

                                        Pokračování příště….♥

Náhodné setkání-15 díl

Opa už 15 díl ;) No pomalu ale jistě se blížíme do finiše :) Komentíček pls xox Vaše Eliza Galli :3

                               Díl patnáctý:

Zayn:I v nemocniční košili je překrásná.Akorát trošku bledší než obvykle.Leží v té velké nemocniční posteli skroucená do klubíčka a vypadá jako malá holčička.Ale když mě uvidí na tváři se jí usadí široký úsměv a z očí jí září jako smaragdy.Jen pro mě.

„Tak jak to jde,krásko?“zeptám se jí,když si sednu na židličku vedle její postele.

„Dobře,mistře.Budu tu jen přes noc.Takže se o mě neboj.Dobře se tu o mě postarají.“a pořád se na mě usmívá.

„To jsem rád.A ráno Tě propustí?“  Bell jen kývne hlavou.

„Tak to si pro Tebe ráno přijdu a uděláme si krásný výlet.“ A pohladím ji po tváři.

„Miluju Tě,mistře.“ A políbí mě.Je tak sladká,tak krásná,tak neskutečná a tak má.Bohužel nás někdo vyruší  a jsou to kluci i se svýma děvčaty,stojící ve dveřích pokoje.

„Nerušíme?“Zeptá se Emma. A pobaveně mrkne na Louise.

„Ne ne.A jak víte kde jsme?“Zeptá se jich Bella.

„No Zayn volal a taky novináři obklíčily vchod do nemocnice.Jsi horkou novinkou Bell.“vysvětlí Liam a jde obejmout Bell.

„Super!To ten taxikář ,si to nenechal pro sebe.A to jsem mu dal dost vysoké dýško!“vylítnu naštvaně.

„Klid lásko.No a co.Ráno mě stejně propustí a oni si najdou jinou oběť.“ A usměje se na mě nevině.

„Jo Zayne klid.Bell má pravdu.Stejně to už nezměníš.Tak na co se rozčilovat,kámo.“ Míní Naill a obejme mě,pak i Bell.Všichni se skvěle bavíme až do doby než přijde sestřička oznámí nám konec návštěvních hodin.Tak se teda s ní ostatní rozloučí a vyjdou z pokoje.Poslední se loučím s Bell já.Z ruky si sundám jeden ze svých náramků a připnu jí ho na zápěstí,které má volné.

„To abys na mě nezapomněla. Ráno mě tu čekej,přijdu si pro Tebe!Dobrou noc a sladké sny.Miluji Tě,krásko.“a naposled jí políbím a odcházím.

„Zayne?!“volá za mnou a já se ještě otočím ve dveřích.

„Ano,lásko?“zeptám se jí vypadá že mi chce ještě něco říct.

„Děkuju,je krásný a taky Ti přeju krásné sny.A už běž,kluci na Tebe čekají.“a pošle mi vzdušný polibek.Chytnu ho a pošlu jí ho taky.Už teď mi chybí,sotva jsem opustil její pokoj.Jednou mou útěchou je to že jí ráno zase uvidím a budu s ní.

Bell:Sotva všichni odešli,přišel můj doktor a netvářil se moc spokojeně.Poznala jsem to na něm,vždycky když mi má oznámit špatnou zprávu,zvedne se mu levé obočí.Cítím že co mi řekne nebude pozitivní.

„Dobrý večer,slečno Collins. Dlouho jste u mě nebyla.Bohužel nemám pro vás dobré zprávy.Váš zdravotní stav se od minula zhoršil a to dost rapidně .“ Řekne mi narovinu.

„Kolik času mi ještě zbývá?“zeptám se ho vyrovnaně.

„Vzhledem k tomu že už neberete léky ani nechcete uvažovat i o jiné léčebné metodě.Tak se obávám že nanejvýš  pět až šest měsíců.Ale může to být míň.Pořád ještě odmítáte vyzkoušet tu novou léčebnou metodu?“vyřkne ortel.

„Ne nezlobte se ale já si chci užívat života.A né pořád lítat po doktorech a různých vyšetření.Ale slíbím Vám že budu brát aspoň nějaké ty vitamíny.“a on to vezme na vědomí,ještě mi  udělí pár rad co smím a nesmím a rozloučí se semnou.Pak ještě přijde sestřička a vymění mi infuzi,chvilku se dívám na Tv,ale pak mě to přestane bavit a usnu…

*Ráno mě propustí,podepíšu různé papíry a vyzvednu si recept na vitamíny a čekám na Zayna,přitom hladím v prstech jeho náramek.Zayn přijede ve svém autě a počká než si k němu nasednu.A skutečně vyjedeme na výlet který sliboval.Ukáže mi všechny místa které má rád.Je mi sním dobře.Ví o mě všechno,no skoro všechno a přitom mě miluje. Tak jak můžu tak lhát a neříct mu to.Já jen nechci aby se trápil a byl semnou se soucitu.

Zayn:Když jí vyzvednu,zdá se mi taková jiná,divná.Jako kdyby před mnou něco tajila.Tváří se i chová se stejně,ale jejich očích není ta jiskra,která tam byla předtím.Mám neblahé tušení,že se to týká jejího zdraví.

„Bell jsi v pořádku?Zdáš se mi taková divná.Ani jsi dneska moc nemluvila.“zeptám se jí.

„Ne ne to se ti jen zdá.Jen jsem trošku unavená to je vše.A co příprava na turné?Jak už jste s tím daleko?“a změní téma.Prostě mi nechce nic říct.Proč?

„No už jsme skoro hotoví.Ještě ze dvě zkoušky a můžeme vyrazit.A to je tak za pět a šest dní.Už se to blíží.Naštěstí to bude jen na měsíc.“ Odpovím ji.Bell se usměje a dál se dívá z okna u nás v pokoji.Raději jí nechám už tak a jdu nám udělat něco k večeři.Asi jí ten dnešní výlet zmohl.Neměl jsem jí tahat po všech těch místech,ale jen jsem chtěla aby je viděla a byla šťastná….

                   Pokračování příště…♥

Náhodné setkání-14 díl

Už 14 díl :o) Snad se bude líbit ;) Komentík by potěšíl xox Vaše Eliza Galli :3

                      Díl čtrnáctý:

Bell:A my jsme souhlasily.Nahrávací studio bylo obrovské přitom tak útulné. Ještě v životě jsem neviděla tolik hudebních nástrojů,různých tlačítek,mikrofonu,sluchátek a dalších nezbytných věcí pro nahrávaní.Byla jsem jak Alenka v říši divu.Raději jsme si s Laurou sedly na jeden z gaučů a celou dobu co kluci nahrávali,jsme byly ticho a jen jsem si to užívaly,jak mohly.Teda já se snažila být ticho,ale občas jsem si s nimi zazpívala,ale jen tak potichu aby mě nikdo neslyšel.

Zayn:Bell byla mým světem tak okouzlená,nemluvila jen tam tak seděla a zasněně pozorovala okolí.Ale neuniklo mi ,že s námi potichu prozpěvovala.A myslela si že ji nikdo nevidí.Ale já ano,já mám oči všude.A když jsme dotočili nový song,zeptal jsem se Luka jestli by nemohla jít zkusit si zazpívat,jen tak pro radost.Že by jí to udělalo hroznou radost a byla by potěšená.Luke jen kývl že ano. Super.

„Bell chceš si vyzkoušet jaké to je stát za mikrofonem,mít na uších sluchátka zpívat do něj?“Zavolám na ní.Bell jen vytřeští oči a dá si ruku překryje svá sladká ústa a odmítavě kroutí hlavou.

„Jen běž,máš překrásný hlas.Vždyť jsi zpívala ve školním zboru.Jen jdi,prosím kvůli mně a Zaynovi.“ A to jí prosí i Laura a strkají před mikrofon.

„Jen to zkus a uvidíš.Ono Tě to neukousne.Nemusíš se to ho bát.“ A hodím na ní psí oči.

„Tak fajn,ale neručím za výsledek.Osobně si myslím,že nezpívám nijak zvlášť dobře.Ale jak chcete,pak si nechoďte ke mně stěžovat.“ A už stojí u mikrofonu.

„A co chceš nám zazpívat?“zeptám se ji.

„Christina Aguilera-Hurt.Ale neručím za výsledek.Neumím to tak dobře jako ona.“a kývne na jedno z pánu u nahrávacího pultu,že je připravena.Nasadí si sluchátka,počká až začne hrát hudba a začne zpívat.A my všichni jsme unešení krásou jejího hlasu.Je tak ponořená do svého zpěvu že nic kolem sebe nevnímá.A když skončí své vystoupení  sundá sluchátka a nejistým pohledem se na nás podívá.Co na to říkáme.První se z pamatuje Liam a začne tleskat,ostatní se k němu přidají.

„Tak jaká jsem byla?Ušlo to aspoň trochu?“zeptá se nás nejistě.

„Byla jsi úžasná!Neuvažuješ o karieru zpěvačky?“pochválí ji Harry. Bell se jen usměje,začervená se a jde si sednout zpátky na své místo.Jdu si přisednout k ní.

„Co se ještě o Tobě nedovím za novinky.Kde jsi se naučila tak krásně zpívat?A jak dlouho to umíš?“zeptám se jí zvědavě.

„No na střední jsem chodila do zboru,bavilo mě to.A nějak samo mi to šlo a asi jde i teď.“ A znovu se začervená.

Bell:To bylo něco úžasného a neopakovatelného si zkusit zazpívat v opravdivém nahrávacím studiu u profíku. Snažila jsem se,taky jsem si nevybrala lehkou skladbu a ani její interpretka.Strašně se mi to líbilo a když jsem pak viděla všechny tak nadšené z mého zpěvu,tak mě to dojalo.A hlavně jak se tvářil Zayn byl úplně a zcela vyveden z míry.A když mě pochválil Harry tak mě moc potěšilo.Je to pro mě skvělá zkušenost a příležitost,zkusit si něco takového.Ale věnovat se to mu nechci.Neláká mě být zpěvačkou.Jen mě těšilo že jsem si mohla zazpívat píseň,kterou miluju a tak nějak jí mohla poslat tam nahoru,do Nebe svému tatínkovi.Strašně moc mi chybí,chybí mi jeho smích a to jak mě dokázal rozesmát,když jsem se bála duchů nebo mi hrála na piano ukolébavky. Z vděčnosti že jsem si mohla uskutečnit svůj malý sen,políbím Zayna.

„Děkuju Zayne,že jsem si to mohla vyzkoušet.Byl to pro mě jeden z neopakovatelných zážitku.“ Kluci už stejně skončili s nahráváním a mají pro dnešek volno.Je kolem třetí hodiny odpoledne,když všichni opouštíme studio.První se námi loučí Niall,po něm Louis s Liamem. Jdou za svými děvčaty. Až na Harryho s Laurou,ale i oni se později odpojí a jdou někam pryč.Ruku v ruce bloudíme ulicemi Londýna,až do okamžiku,kdy se mi zatmí před očima a udělá se mi zle.

„Bell co Ti je?Jsi najednou strašně bledá?Pojď odvezu Tě do nemocnice.“A zavolá na taxíka a diktuje mu známou adresu nemocnice.Taxikář si to určitě nenechá pro sebe a zavolá tu to žhavou novinku novinářům.Ale mě je to jedno.Já chci jen jediné aby mě přestalo bolet na hrudi.V nemocni se nás ujme sestřička a mě neunikne jak se dívá po mém Zaynovi,koketa jedna.Ale jeho nezajímá,jen vyplňuje nějaké papíry a čeká semnou na lékaře,který mě vyšetří.Když přijde lékař konající službu a odvedeme na vyšetřovnu,vidím v jeho očích strach.Lékař mě vyšetří,udělá mi různé odběry krve a zeptá se mě na můj zdravotní stav.Vlastně mu musím říct o tom pokusu o znásilnění i o tom potratu pře dvěma lety.Lékař vše zapíše do mé zdravotní karty a odejde.Mezitím mě odvede jiná sestřička na pokoj.Budu muset být přes noc na pozorování v nemocnici.Jen řeknu jedné ze sestřiček aby mi přivedli  Zayna.

Zayn:Lekl jsem, když najednou zbledla a držela se za hrudník, jako kdyby se nemohla nadechnout. Okamžitě jsem jí zavezl do nejbližší nemocnice.A teď tu čekám na nějaké informace  ohledne jejího stavu.Přijde pro mě jedna ze sestřiček a odved mě za ní do pokoje,kde bude asi přes noc na pozorování….

                                   Pokračování příště……♥

Náhodné setkání-13 díl

13 díl doufám že šťatná 13 :o) Prosím nějaký ten komentík ;)Jo je to trošku kratčí díl :) Vaše Eliza Galli :3

                      Díl třináctý:

Bell:Lauru najdu jak sedí v obýváku a čte si nějaký magazín. Přisednu si k ní a vezmu ji z ruky ten časopis.Podívá se na mě tím svým ustrašeným pohledem a přejede mi prstem po škrábanci na mém krku.

„To Ti udělal ON?!“zeptá se mě a já jen přikývnu.

„Ale je to ho víc,co ti udělal,že? Kvůli němu máš ty noční můry?Jak Ti to mohl jenom udělat?Co je to za člověka?!“ a sestersky mě obejme.

„Lauro netrap se už,už je to za námi. Ty za to nemůžeš jaký je tvůj otec člověk.Ano podala jsem na něho trestní oznámení,ale odpustila jsem mu.On je ve skutečnosti nemocný člověk.A mělo by se mu pomoct.Ale ani TY a ani Tvá maminka na to nestačíte,proto by měl vyhledat radu a pomoc u odborníku.A ani se netrap mou noční můrou.Stou si poradím sama.Ty se především soustřeď na školu,na svou rodinu a na Harryho!Užívej si života,tak jak to jde.Pouč se ze včerejška,žij pro dnešek a měj naději pro zítřek.Mám Tě ráda a ty to víš.Tak už nechci aby ses kvůli NĚMU tak trápila!Nechci aby tak pěkná tvářička byla někdy smutná.“ A drcnu do ní a Laura se začne smát.Ano tak jí mám ráda,když se směje a je veselá.Náš smích přiláká kluky z kuchyně.

„No konečně se obě smějete.Už bylo na čase.“A obejme nás Daddy Liam.

„Jo jo bylo.Navíc jsem se tak dobře nenajedl už dlouho.“a přidá se k němu Nialler se svým typickým Horran Hugs.

„Co to kecáš,prosím Tě?Ty sníš všechno a všech pomalu.“plácne Nialla po zadku Louis a taky nás všechny obejme.

„Náhodou má pravdu Niall. Opravdu jsi skvělá kuchařka.A taky jsem moc šťastný že jste veselé.“pochválí mě Hazza a i ten nás obejme.

„Ale především je moje.“A to nás všechny obejme Zayn,tak že to neustojíme a všichni se sválíme na zem.Ležíme jeden na druhém,smějeme se a bavíme se jako ten první večer,co jsem k nim přišla na návštěvu.Myslím že mi tohle za celý ten škaredý týden chybělo.To být veselá,šťastná,na nic nemyslet a užívat si jako malá holčička.Až na to že kluci musí dneska do studia na točit novou písničku, k novému albu,co za nedlouho vydají.No a pak je čekají promo akce,rozhovory,focení pro časopisy a pak světové turné.A to se dlouho neuvidíme.Ale mezitím budeme spolu budovat náš vztah.Pokud to ustojí,ještě jsem si nezvykla na sílu bulváru a neustálých paparazzi,co nás sledují na každém kroku.Ale snažím se nečíst ty nechutné,lžívé články o mě nebo o něm.Ani moc nesleduju televizy,net,fb,twitter a jiné sociální sítě.Když jsme se konečně uklidnili museli už jet kluci do toho studia.

„A nechce jet s námi,holky?“Zeptá se nás nečekaně BooBear….

                                                 Pokračování příště….♥

Náhodné setkání-12 díl

Jen doufám,že mi to někdo čte ;) Tak už 12 díl :D Vaše Eliza Galli :3

                            Díl dvanáctý:

 Zayn:Uprostřed noci mě probudí  něčí pláč a křik.A je to Bell hází sebou v posteli,pláče,naříká a volá o pomoc.Pokouším se jí uklidnit,ale moc to nejde.Je to čím dál tím horší až vykřikne tak že to museli slyšet všichni v domě.A jakmile dozní její vlastní výkřik,probudí se celá zpocená a uslzená.

„Ššš lásko,byla to jen noční můra.Jsem u tebe,neboj!“Konejším ji jako malé dítě.Bell se jen ke mně víc přitulí a znovu usne.Ještě chvilku ji pozoruju jak spí a je na ní vidět, že se jí spí líp.Je tak krásná,tak nevinná,tak mladá jako holčička.Pořád nechápu jak jí mohl někdo tak surově ublížit.Co všechno si musela vytrpět a prožít.Strašně ji obdivuji jak se dokázala vyrovnat se smrtí svého otce a dokonce se o něj postarat v jeho posledních dnech.Jaký to na ní muselo mít dopad.A taky ta náhlá a nečekaná smrt paní Elizabeth. Že to dokázala unést to všechno.Je to má malá bojovnice.Neodolám a jemně ji políbím a Bell se ve spánku usměje,tak jak to umí jen ona.Tak se pokusím znovu usnout…

Ráno:                                                                                                                     

Bell:V noci se mi zdál oškliví sen,ve kterém byli ONI DVA Mike a Jake!!Ti co mi způsobili nejvíc smutku,žalu a ran.Noční můra,která mě pronásleduje poslední dva roky jako štvanou zvěř.Když jsem se z toho snu probrala celá zpocená a uslzená,byl u mě můj Zayn. Chudáček pěkně vystrašený,ale byl u mě,hladil mě ,konejšil mě a objal mě.A já jsem hned usnula.Všimnu si že nechal celou noc rozsvícenou lampičku.To je od něj rozkošné a milé.Dívám se na něj jak spí,vypadá tak jinak,tak chlapecky,jen mu to kazí ta vráska mezi obočím.Lehce po ní přejedu prstem,chci mu jí vyhladit a to ho probudí.Protože se mi dívá s pobavením do očí.

„Dobré ráno,lásko.“pozdravím ho a políbím.

„Dobré ráno i Tobě,krásko.Jak se vyspala?“Zeptá se mě.Asi tím naráží na mou noční můru.

„Promiň jestli jsem Tě probudila,ale já si z toho moc nepamatuju.Jen vím že se mi zdává ten to sen dost často poslední dva roky.“a omluvně se na něj usměju.Zayn mě chytí za ruku,proplete své prsty s mými a v raním slunci se na ně dívá.

„Neomlouvej se.Ty za to nemůžeš.Už je to za námi.Nepůjdeme raději dolů na snídani.Nevím jak ty ale já mám hlad.“ Zvedá se z postele a čeká až se já zvednu taky.Mě se moc nechce,ale můj žaludek je jiného názoru,hlasitě mi v něm zakručí,že to slyší i Zayn a začne se smát.Chtít nechtíc musím se vyhrabat z postele a jít dolu na snídani.Dole nikdo ještě není asi všichni ještě spí.Ani se jim nedivím.

„Zayne co bys říkal na to, že bych Ti udělala snídani?“zeptám se ho,když už chystám věci na palačinky.

„Že jsi ta nejúžasnější žena na světě!“a  zezadu mě obejme a políbí do vlasů.

„Děkuji ale raději budu,když si sedneš do obýváku,pustíš si televizi a mě tu necháš o samotě dělat snídani.“usměji se na něho a přitom ho vyháním z kuchyně.Nemám ráda,když mě někdo pozoruje při vaření,hlavně tak sexy osoba jakou je Zayn.To bych toho potom moc neudělala.Rozhodla jsem se že jim všem udělám moje oblíbené palačinky.Myslím že budou rádi,především Naill.Ráda pro někoho vařím,baví mě to.Když už jsem tak v polovině dělání palačinek přijdeš kuchyně Louis s Liamem.

„Co tu tak krásně voní?“začuchá Liam.

„Co to bude, až to bude?“zeptá se mě Louis.

„Pánové nechce se překvapit a oba raději odejděte za Zaynem.Jak budu hotová,tak vás všechny zavolám ke snídani.Ano?!“ a oba jen poslušně přikývnou a jdou za ním do obýváku.Jen slyším Luiho jak říká Zaynovy že si vybral dobře,že kuchařka se vždycky hodí.Usměji se nad tou jeho pochvalou.Jsou to blázinci ale strašně fajn.Ale sotva vyhodím ty dva už je u mě v kuchyni další návštěvník a to Niall a za ním jde i Harry s Laurou.Oba moc nevypadají že by se dobře vyspali.

„Bell ty nám chystáš snídani?Jestli jo tak to jí udělej dost!Já mám totiž hlad jak vlk.“ Zeptá se mě Nialler a pohladí si ploché břicho.Pořád nechápu jak se do tak štíhlého těla vejde tolik jídla?!Kdybych snědla to co on za den,tak se za chvíli neunesu.

„Jo a teď odejděte všichni z mého království.Jakmile to bude tak vás zavolám.“A znovu je vyháním.Ale pomalu jdu do finiše.Palačinky jsou už usmažené,jen nachystám různé marmelády,džemy a jiné dobré věci na namázni palačinek.Taky nějaké ty vločky,jogurty,pečivo no je toho hromada.Ještě že mají tak zásobenou ledničku a spižírnu.Tak je všechny zavolám ke stolu a jako první se přižene Niall,jak jinak.

„Teda páni,Bell.Ty jsi hotová šéf kuchařka.Máš to výborné.Tebe tu chci častěji!“a cpe se palačinkami. To už jsou všichni u stolu a jeden přes druhého pokřikuji a jí.Je to zábava je takhle pozorovat.Jen Laura je taková smutná,ani se pořádně nenajedla.A přitom jsou palačinky její oblíbené jídlo.Asi ji pořád trápí ta věc s jejím otcem.

„Takže všem chutnalo?“zeptám se jich a oni mi jen s plnou pusou kývnou, že ano.

„Tak to mám radost.“a taky se konečně pustím do snídaně,ale moc mi toho nenechali.Nevadí postačí mi jablko,toust a džus.Jakmile všichni dojí,chci uklidit nádobí ze stolu,ale zabráni mi v tom Louis.

„Tys udělala snídani,my uklidíme.Že kluci?!“ a ti jen zasalutují souhlas.Já jen pokrčím rameny a jdu za Laurou si promluvit….

                      Pokračování příště…… ♥

Náhodné setkání-11 díl

Nu tak už 11 díl ;)Vaše Eliza Galli :3

                     Díl jedenáctý:

Bell:Když jsem mu všechno pověděla,bylo už půl dvanácté v noci a ulevilo se mi,spadl mi ze srdce obrovský balvan.Protože jen je mu jsem mohla věřit,že mě vyslechne bez nějakých předsudků.Nic na to neřekl,jen se zvedl z postele a šel do koupeny.Slyšela jsem jak napouští vanu.Proč napouští vanu o půl dvanácté v noci?To se jde koupat?Teď?Není na to trochu pozdě?Ptám se sama sebe?!Jenže on ji nenapouštěl pro sebe ale pro mě.Uvědomím si jak se vrátí z koupelny a vezme mne do náručí.Nese mě do koupelny,kde mě postaví na zem a opatrně ze mě sundává oblečení,aby mi neublížil.Je tak něžný a ohleduplný.Nestydím se před ním.Nejsem z cukru i přesto co se mi dneska stalo.Když jsem už nahá znovu mě vezme do náruče a velmi pomalu mě ponoří do vodní lázně.Nemluví není potřeba, jen se mi upřeně dívá do očí.Jemně mi omývá rány a modřiny,co mi způsobil Jake.Jsem dojatá jeho něhou a láskou,co mu čtu z očí.

Zayn:Věděl jsem od prvního okamžiku,že ona je Anděl ale bez křídel. Když jsem jí poprvé uviděl v tom parku,poznal jsem že ona je jedinečná osoba.A když se mi dneska se vším svěřila,byl jsem dojatý její upřímností a lehkostí podělila o své nepěkné zážitky.Až potkám toho Mika,tak ho namístě zabiju.No nejen jeho ale i to nechutné prase Jaka!Chudák Bell a co teprve Laura,když zjistila co má za otce.Naštěstí je s ní Harry a ten jí určitě zvedne náladu.O ní se nebojím.Je mi dělá starosti moje Bell.Sice jí znám teprve týden,ale vím že si s nikým nebudu rozumět tak jako sní.Nemusíme spolu mluvit i tak si rozumíme.Miluju barvu jejich očí,tón jejího hlasu nebo jak se ve spánku usměje.Nebo jak si povídala s mou rodinou,bavila se sestrami či pomáhala Blance s celým pohřbem.Jak je obětavá pro druhé,jak dokáže zvednout náladu pouhým jedním slovem.Tohle všechno na ní miluju a je toho i víc.Proto mě napadla ta koupel,prostě mě nic lepšího nenapadlo.Ale asi to padlo na úrodnou půdu.Protože mi nijak neodporovala,jen se na mě dívala těma svýma laníma očima.Je tak krásná,tak neskutečná v té vodě.Je jako vodní víla. Má vodní víla.Pomalu a velmi opatrně  jí omývám rány a modřiny,co jí způsobil on!A pořád se jí dívám do očí a nikam jinam.Bell si zaslouží jen to nejlepší.Když jsem s tím hotov,pomůžu jí vylézt z vany.Zabalím jí do největší osušky,co najdu v koupelně a znovu ji vezmu do náručí a nesu do naší ložnice.Tam jí položím do postele,podám jí své tričko naspaní a nechám jí aby se převlékla.Já mezitím vypustím vanu a taky se převleču do pyžama.A jdu si lehnout za ní.Čeká na mě s roztaženou náručí a se sladkým úsměvem na rtech.Vklouznu do její náruče a uslyším.

„Děkuju Zayne za vše co jsi pro mě udělal!Jsem ti neskutečně vděčná,za to že jsi mě před ním zachránil,že jsi mě vyslyšel bez nějakého opovrhání,že si mi udělal tu koupel,za to že jsem se do tebe zamilovala i když Tě znám týden.Miluju Tě Zayne Jawaade Maliku.“ A políbí mě.Dojetím nad jejím vyznání lásky se mi stáhne hrdlo ale taky se jí vyznám ze svých citů.

„A já miluju Tebe Bello Jane Collins. Miluju Tě už od prvního okamžiku.Ano známe se jen pouhý týden,ale za ten týden jsi mi přirostla k srdci.Jsem Tebou okouzlen a očarován.Děkuji za to že jsi.A teď dobrou noc a sladké sny.Už se ti nic nestane,krásko.Jsem tu s tebou.“obejmu jí takže se mi leží na hrudi.

„Já vím,že se mi nic nestane.U tebe jsem v bezpečí.Dobrou lásko.“ A já cítím jak ji slábne hlas a usíná.Ještě víc si k sobě přitulím a i já pak usnu.

                                           Pokračování příště….♥

Náhodné setkání-10 díl

Tak už 10 díl ;) Miláčkové  potěší koment :o) Vaše Eliza Galli :3 K to mu si puste ;) The  Script- I´m Yours ♥

                                     Díl desáty:

Slyším různé zvuky,plačící hlasy a jak semnou někdo mluví,ale já jim nerozumím.Nemohu otevřít oči,bolí mě tělo a je mi zima.A najednou je ticho,ohromující ticho.Všechno jako by neexistovalo!A já se začínám bát!Že je můj konec?!Pak ucítím něčí teplý dotek dlaně na mé tváří a to mě donutí otevřít oči a já spatřím tu nejkrásnější tvář na světě!Moje ho  ustrašené ho Zayna,jak sedí u sofa, na kterém ležím.

„Konečně ses probudila.Měl jsem o Tebe takový strach!“ řekne mi s úlevou v hlase a políbí mě na mé  ústa.Podívám se do jeho uslzených očích a vidím v nich bolest spojenou s úlevou,radost,něhu a lásku.

„A kde to jsem?Co se stalo?Jediné co si pamatuju že jsem pronášela proslov na pohřbu Elizabeth a pak najednou nic,tma a strach,že se už neprobudím!A ta šílená bolest na hrudi!“a rozhlížím se kolem sebe po zákristii v kostele.

„Omdlela jsi v kostele.Teď jsi v zákristii.Pohřeb už skončil.Paní Blanku moc mrzelo že jsi omdlela,ale už musela jet na smuteční  hostinu k ním domů.“ A pomůže mi se posadit.Znovu se mi zamotá hlava a zatmí před očima.Zayn mě musí přidržovat abych neupadla.

„Už je mi líp.Pojeďme na tu hostinu.“Poprosím ho  a opírám se o jeho silné tělo,cestou k autu.

„Dobře.A opravdu je Ti líp?Jsi celá bledá a chvěješ se?!Nechceš raději jet do nemocnice?!“Zeptá se mě.

„Ne opravdu je mi dobře.Hlavně, když jsi semnou.Jen mě prosím Tě drž a nepouštěj!“ a opřu se o něj jak nám to situace v autě dovolí.Zayn totiž řídí.

Na smuteční hostině:

Když dorazíme k domu Blanky,vystoupím z auta a jdu je hledat,Blanku s Laurou.Zayn mezitím jde najít kluky. Nikde je nemůžu najít,až mě napadne pokoj Elizabeth.Ale tam narazím na Jake,jak stojí u šperkovnice jeho matky a něco z ní vytahuje!A když mě zahládne okamžitě to něco schová do kapsy kalhot.

„A naše Šípková Růženka se probudila a dorazila na hostinu!Pěkné divadlo jsi sehrála v kostele,co je jen pravda.Všichni se div nepotrhly,když se skácela na zem.Hlavně ten tvůj Zayn!“ vysměje se mi .

„Mlčte, nemáte právo tak to mluvit o člověku,které ho miluju.Vy nevíte co je mít rád a někoho milovat!Divím se, že je s vámi Blanka tak dlouho,že vás trpí.Jste jen pokrytec a příživník.Celá rodina se za Vás stydí!Je mi z Vás zle!“ a chci odejít z pokoje.Ale on mi v tom zabrání,chytne mě za obě zápěstí,povalí mě na postel a celou svou vahou si na mě lehne.Jednou rukou mi drží ruce a druhou rozepíná zip na svých kalhotách,až ho vytáhne.Chci začít křičet ale strach mi to nedovolí,nevydám ze sebe ani hlásku.

„Co došla Ti řeč,holčičko?!Konečně dokončíme to co jsme tak přednedávnem museli ukončit!Já nezapomínám,já ne.Drž a uvidíš že se ti to bude líbit!Já jsem daleko lepší než ten tvůj Zayn!“a rve mně ze šatů,funí u toho jako lokomotiva celou dobu se na mě úlisně dívá.Až se mi z něco udělá zle,div že se nepozvracím.Já se jen modlím,aby někoho napadlo jsem jít.Prosím Bože nenechej ho to dokončit!!!A zavřu oči abych se na něj nemusela dívat!Najednou se rozrazily dveře a v nich Blanka s Zaynem a s kluky!!Okamžitě se na něj vrhnou a odstrčí ho ze mě!Já uteču do bezpečí  Blančině náruče,ta se mě ujme.

„Jak si jen mohl!?A zrovna jí!Nenávidím Tě a už Tě nechci nikdy vidět!Jsi mi odporný!Zmizni mi z očí!“a kývne na kluky ať ho odvedou pryč.Do toho přijde Laura.

„Už jsem volala polici.Nechci ho tu,mami!“ a obejme nás.Mezitím k nám došli Zayn s Harrym.

„Bello moc se omlouvám za chování mého muže.“a začne plakat.

„Neplačte kvůli němu.On si už nezaslouží žádnou Vaši slzu,ani jedné z Vás.“utěšuju je obě.

Policie si ho už vzala do vazby a já na něj podala trestní oznámení.Vše jsem vypověděla policii na stanici,kde taky nafotili moje rány a modřiny a  odjela do domu kluků i s Laurou. Ale zůstane mi na něj památka,ale snad ne nadlouho.Mám šrám na krku a modřiny po celém těle,jak rval ze mě to oblečení.

„Zlato, jak se cítíš?Dneska jsi toho zažila až moc na jeden den.“zeptá se mě starostlivě a podá mi hrnek čaje na uklidnění.Jsme v jeho pokoji,kde si odpočinu a kde se cítím v bezpečí.

„Myslím, že za daných okolností je mi dobře.Až neskutečně fajn.Víš nebylo to poprvé co mi to chtěl udělat.Bylo i tenkrát, když jsme se poprvé setkali v tom parku.Už tenkrát mě chtěl znásilnit!“ a zachvěju se nad vzpomínkou.

„Bell pověz mi o tom.Třeba se ti udělá líp.“vleze za mnou pod peřinu,konejšivě mě obejme a já si položím hlavu na jeho rameno a začnu mu vyprávět,to co ještě nikomu ne a on jen zaujatě poslouchá…

                            Pokračování příště….♥

Náhodné setkání-9 díl

Už 9 díl ;) Oj to je co :D Tak pls komentik :o) Vaše Eliza Galli :3

                                 Díl devátý:

 Paní Elizabeth si přála církevní pohřeb,se vším co je s tím spojené.Blanka mě poprosila, jestli bych nepronesla smuteční řeč.Já souhlasila.Celý ten týden mi byl Zayn oporou,hlavně když se vrátil manžel Blanky Jake.Protože mě nepřímo u jedné z večeří obvinil za smrt jeho matky.A na té večeři byli i Zayn s Harrym. Blanka ani Laura nic nepostřehly,ale Zayn ANO a nenávistně se na něj podíval.Jake se jen ušklíbl a dál se věnoval svým bramborám.Už jsem u toho stolu nemohla vydržet,omluvila jsem se Blance a pochválila jí jídlo a šla si sbalit pár věcí a zbytek týdne jsem byla u Zaynovy rodiny.Nechtěla jsem je opustit,ale nemohla jsem už být pod jednou střechou s ním!Zvedal se mi z něho žaludek,s parchanta jednoho a to mu právě zemřela matka! U Zaynovy  rodiny mi bylo dobře,pořád něco vařily nebo spolu dohromady trávili čas.A byli na mě tak hodní.Měla jsem se tam jako v pohádce.Ale hodně času jsem taky trávila s Laurou a Blankou,abych ji to trochu vynahradila.Společně jsme zařizovaly pohřeb a i hostinu u nich doma.Nechtěly jít někam do restaurace,chtěly být doma v kruhu rodinném.Tak jak si to Elizabeth přála…

Na pohřbu:

Má krásnou a decentní zádušní mši v kostele,zatím vše probíhá tak jak má.A já za několik okamžiku budu mít smuteční řeč.Nevím jestli to zvládnu a nerozpláču se před všemi lidmi v kostele.Celá bledá se podívám na Zayna a on mi stiskne ruku a popřeje mi hodně síly.Usměji se na něho a jdu k mikrofonu,když mě uvede kněz jako pronášející ho smuteční řeč o zesnulé.

„Dnes jsme se tu všichni sešli,abychom vzdali poslední sbohem paní Elizabeth Banks.Já jsem jí znala pouhé tři roky,ale jako bych ji znala celý svůj život.Elizabeth mi byla babičkou,kterou jsem nikdy neměla.Dávala mi cenné rady do života,učila mě jak si ho vážit a někdy ho nebrat až tak vážně.S láskou jsem se o ní starala a pečovala.Ty tři roky pro mě byly a jsou něčím tak krásným,že na ně nikdy nezapomenu.V její přítomnosti jsem se cítila dobře,v bezpečí a v lásce.Děkuji osudu že jsem sní mohla trávit zbytek jejího života.A věřím že se na NÁS dívá z nebe a dávána NÁS pozor.ONA byla anděl a teď je mezi ostatními anděly.Takže mám v nebi už dva anděly,co mě budou strážit.Děkuji Elizabeth za vše co jste mi dala a své rodině.Mám Vás ráda a budete mi chybět.S velkou láskou a úctou Vaše „náhradní“ vnučka Bell.“ Neudržím se a poslední slova pláču a cítím, jak se mi podlamují kolena a omdlím. Ale než spadnu úplně na zem, zachytí mě něčí náruč….

                               Pokračování příště….♥

Jenodílovka

 Tak jedna jednodílovka s Harrym :o) Snad se bude líbit ;) pls komentík,beru i kritiku ;) :) Vaše Eliza Galli :3

                                                  Coco

Červený koberec,záře reflektorů,blesky fotografů,davy volající mé jméno Coco St.Cloud.A ano jsem filmová hvězda,splnil se mi můj dětský sen.A já jsem na premiéře svého prvního filmu,kde hraju hlavní roli.Je to klasická love story.Stojím tu v nádherných tyrkysových dlouhých šatech s vlečkou od Chanelu a užívám si to co to jen jde,poskytuji rozhovory novinářům,když v tom mi někdo šlápne na vlečku a málem mě před všema obnaží.Když se podívám,kdo to způsobil skoro se utopím v těch nádherných zelených očích a provinilému  úsměvu kterému nejde odolat.

„Promiň.Ozářil mě blesk fotografů a neviděl jsem na cestu.Jsi ok?!“zeptá se a nespouští ze mě svůj pohled. A nás sledují všichni,tohle sousto pro bulvár je jak vyšitý.Vycházející filmová hvězda se málem obnaží před celým světem.I když za to nemůže.Může za to jiná pěvecká hvězda Harry Styles z One Direction.Trapas!!!!

„Jsem.Naštěstí jsou ty šaty dobře ušité.“a usměju se na něj.Mezi námi přejede nevysvětlitelná energii nebo snad chemie až sebou lehce cuknu.

„To jsem rád.Jmenuji se Harold Styles ale všichni mi říhají Harry.“a podá mi ruku.

„Já vím(mrknu na něj)Já se jmenuju Coco St.Cloud a můžeš mi říkat jen Coco.“taky mu podám ruku,ale to už mě má manažerka odvádí pryč,do sálu neboť se začne promítat můj film.Film měl obrovský úspěch jak u diváku tak i kritiků.Nejen herci se jím líbily ale hudba co zazněla ve filmu. Pár písní je tam od One Direction.A já celý film nemůžu vymanit  z mysli ten jeho pohled….

„Na co myslíš,honey?“zeptá se mě Harry.O točím se na něj s úsměvem a obejmu ho.

„Na naše první setkání,na to jak jsi mě málem před všema obnažil.“a on se taky usměje při vzpomínce.

„Jojo na to nejde zapomenout.Jak ses tvářila a všude kolem nás blikaly blesky fotografů.Ale nebýt této nehody nikdy bych se nezamiloval do tak skvělého člověka jako si ty Coco!“a políbí mě v naší manželské posteli.Ano jsem manželkou Harryho Stylese,jsem paní Stylesová.

„Jo byla to nehoda,která stála za to.Miluju tě Harry.“a uvelebím se jeho náručí a spokojeně si tak spokojeně hovíme,než k nám přicupitají naše dvě malé tříleté radosti.Emy a Tony.

„Mama,tata bubu!“zavříská Emy a vleze si ke mně pod peřinu.Za Harrym si vleze Tony s plyšovým medvídkem.Harry ho pohladí po vláskách i Emy a začne jim vyprávět příběh o jedné dívce co se zamilovala do jednoho chlapce.Ach a no vypráví jim náš příběh,náš život.A jako vždy děti u toho jeho povídání usnou.Dívám se na ně a jen děkuju osudu za to co mě potkalo a udělalo šťastnou.Že mám manžela,který mě miluje a ochraňuje,krásné,zdravé a hodné děti,práci co mě baví a naplňuje.Že stačil jeden okamžik,jedna náhoda a jeden pohled a já jsem poznala nový svět.O který nechci přijít.Divám se na ně a u srdce mě příjemně zahřeje.Oni jsou můj život,můj svět a má láska.

„Coco?!“přivolá si mě můj manžel.Strašně ráda vyslovuju to slovo:MANŽEL!!

„Ano."s láskyplným pohledem se na něj podívám.

„Jen ti chci poděkovat za to,že jsi mi dala dvě tak krásné děti!Miluju Tě Coco Stylesová a budu vždycky.To si pamatuj,honey.“a znovu mě políbí,přes naše děti.Mám to co jsem si vždycky přála.Šťastnou a spokojenou rodinu....
                                                     ♥ The End ♥

Náhodné setkání-8 díl

Jo 8 díl :) tak snad se bude líbit ;) pls nějaký ten koment :o) by i potěšíl Vaše Eliza Galli :3

                       Díl osmý:

„Co se stalo?Jde o co nebo o koho?“ zeptám se jí.

„Bell jde o babičku.Ona je mrtvá!“a pláče.V ten moment se mi zastaví srdce,nemůžu popadnout dech a jen cítím, jak mi po  tváři stékají slzy.Nevím jak dlouho tam tak sedíme a díváme se jedna na druhou.Kluci jsou u nás jako opora.

„A kdy..kdy se to stalo?!!To není pravda!!“ptám se, když se trochu vzpamatuju,ale nemůžu to mu uvěřit.

„Dnes…v noci.Umřela ve spánku.Mamka jí tak našla ráno,když jí chtěla vzbudit na snídani.A táta a bratr  to ještě neví.Mamka to volala Tobě,ale asi máš vybitý mobil(podívám se na něj a je vybitý!),tak zavolala mě.Bože Bell,co se to stalo.“a obejme Harryho a mě Zayn.

„Sakra zrovna se mi musel vybít!!!Lauro, jsi tu autem?!Okamžitě musíme jet za Tvojí mamkou!“

„Ano jsem.Budeš za 15 minut hotová?“zeptá se mě už ve dveřích pokoje.

„Za 10 a u auta.“a jdu se rychle převlíkat.V koupelně na sebe hodím šaty,vestu beru do ruky,popadnu mobil a kabelku,z které si vytáhnu černé sluneční brýle a jdu dolů obout si boty.Laura je rychlá jako já.Setkáme se v hale.Ještě se stačíme rozloučit s kluky a s holkama.Za tu celou dobu mi Zayn neřekl ani jedno slovo jen mě dlouze obejme a políbí do vlasů. Laura se taky ještě rozloučí u auta s Harrym a dá mi klíče od jejího vozu.

„Nevadí, když budeš řídit?Já nějak nemůžu.“a znovu začne plakat.

„Dobře,za chvíli jsme u Vás Lauro.“ Pohladím ji po ramenu a nastartuju auto a jedu.Ve zpětném zrcátku ještě uvidím stát na příjezdové cestě Zayna s Harrym. Celou cestu obě mlčíme,máme o čem přemýšlet.Nejdřív můj tatínek a teď paní Elizabeth. Proč mi umírají lidé, které miluju?!!Ptám se sama sebe.Ale to už dorazíme k nim domů.Sotva zastavím,Laura vypálí z auta jako namydlený blesk a já za ní.

„Mamííí,kde je?Chci jí vidět?“Volá Laura paní Blanku.Ta se objeví ve dveřích kuchyně,oči zarudlé od pláče,se smutným pohledem a s nataženou náručí.Obě jí okamžitě vyplníme svými těly a pláčem.A paní Blanka nás hladí po zádech a utěšuje nás.

„Děvčátka je mi to tak líto,tak strašně líto.Moc mě to mrzí,ale ona už tu není.Už si jí odvezli do krematoria.“ A jde si sednout do křesla v obýváku a my za ní.

„Blanko, ale vždyť  včera byla jako rybička,žertovala se mnou ještě než jsem šla na to rande.Byla tak nadšená, že mám první schůzku po těch dvou letech od té nehody s Mikem. Měla jsem tu být s ní.“a zlomí se mi hlas výčitkou.

„Já vím drahoušku.Ale podle lékaře šlo o přirozenou smrt.Nic jí nebolelo.Zemřela tak, jak si to přála.Doma,sama a bez soucitu druhých.Už se netrapte a hlavně si nic nevyčítejte!!“ a obě nás pohladí.

„Mami a už to ví táta a Will?“zeptá se Laura Blanky.

„Ne neví,ještě jsem jím to nestihla říct.Táta je ještě pořád na tom „ozdravném“(při slově ozdravném se Laura ušklíbne,neujde mi) pobytu a Will je na soustředění lakrosu v Německu. Ale bude se za dva dny vracet.Nechci mu kazit to soustředění.Víš jak se na to těšil.“ A obejme svou dceru.

„A co bude dál?“zeptám se Blanky.Ač nerada, ale právě mi skončil pracovní poměr.

„S tebou nic.Můžeš tu zůstat dokud budeš chtít.My Tě nevyháníme.Navíc jsi jako moje druha dcera a mám Tě opravdu moc ráda.A jen doufám,že si ten včerejšek  nevyčítáš?!Byl to totiž nápad Elizhabeth.“ A při té vzpomínce se usměje.

„Takže to všechno naplánovala Ona?!Teda to je ale kuplířka nebo byla.Jak mi chybí!“a rozpláču se nad tím jak na mě myslela.Byla jako moje babička,kterou jsem nikdy neměla.Co si bez ní počnu,bez jejích rad do života,bez jejího smíchu a milého slova.

„Pohřeb je tento pátek v kostele svaté Anny.“ Ještě nám sdělí, kde se koná poslední rozloučení a jde pryč z obýváku…

                             Pokračování příště….. ♥