Díl sedmý:
Druhý den
ráno:
Probudí mě příjemná vůně a šimrání na tváří.A když otevřu
očí spatřím Zayna, jak stojí u postele, v ruce drží růži a v nohách
mám podnos se snídani.
„Dobré ráno,Bell.Donesl jsem ti tvou narozeninovou snídani
až do postele.“a dá mi pusu na čelo a růži do ruky.Úžasně hledím střídavě na
něho a pak na tu bohatou snídani.Přičichnu si k té růži,krásně vonní.A
mile se na svého prince usměju.
„Dobré ráno,děkuju.Ale já měla narozeny už včera,pokud jsi
nezapomněl?“ A pustím se do toho.
„Já vím,jen jsem Ti chtěl udělat radost.“a vleze zpátky ke
mně do postele.
„To je od Tebe milé.A nedáš si semnou?Je toho dost.“a
nabídnu mu jahodu,kterou samozřejmě vezme do svých úst a políbí mě.Chutná jahodově.
Tak myslím, že jsem se stala závislá na jeho sladkých polibcích.Jsou tak opojné
a nekonečné.
„Víš o tom, že chutnáš pokaždé skvěle a jinak?Přímo pro
mě,krásko.“ Pochvílí mě.
„A Ty víš o tom,že je to je Tebou?Že jsem se stala doslova
závislá touhou aby si mě líbal,mistře?!“
„Tvé slovo je mým rozkazem!Cokoliv řekneš nebo si budeš
přát,okamžitě Ti to splním!“ a na důkaz toho mě znovu políbí.Tak se líbáme nebo
jíme snídani co nám připravil Zayn.
„Uhh bylo to výborné,Zayne.Ale už jsem plná.Děkuju tohle pro
mě nikdo ještě nikdy neudělal.Měla bych se ti to nějak oplatit.“ Pochválím ho
za tu skvělou snídani.
„Nemusíš mi nic oplácet.Jak už jsem Ti říkal,jen jsem Ti
chtěl udělat radost.Mě bude stačit,když budeš semnou.Tady a teď.Že si budeme
užívat naše společně strávené chvíle.“ A tak vážně,sladce a mile se mi podívá
do očí a obejme mě.On je takový milouš,slaďouš a mazel.V objetí nám dlouho
nevydrží,protože nám do pokoje vpadne Laura. Padne mi kolem krku,celá uslzená a
já tuším že něco není v pořádku,že se stalo něco zlého.Podívám se na ní a
počkám až se trošku uklidní,schopná mi cokoliv říct.
„Bell,stalo se něco strašného!Jde o…..“ A znovu se dá do
pláče…..
Pokračování příště….. ♥
Žádné komentáře:
Okomentovat