čtvrtek 11. dubna 2013

Náhodné setkání-11 díl

Nu tak už 11 díl ;)Vaše Eliza Galli :3

                     Díl jedenáctý:

Bell:Když jsem mu všechno pověděla,bylo už půl dvanácté v noci a ulevilo se mi,spadl mi ze srdce obrovský balvan.Protože jen je mu jsem mohla věřit,že mě vyslechne bez nějakých předsudků.Nic na to neřekl,jen se zvedl z postele a šel do koupeny.Slyšela jsem jak napouští vanu.Proč napouští vanu o půl dvanácté v noci?To se jde koupat?Teď?Není na to trochu pozdě?Ptám se sama sebe?!Jenže on ji nenapouštěl pro sebe ale pro mě.Uvědomím si jak se vrátí z koupelny a vezme mne do náručí.Nese mě do koupelny,kde mě postaví na zem a opatrně ze mě sundává oblečení,aby mi neublížil.Je tak něžný a ohleduplný.Nestydím se před ním.Nejsem z cukru i přesto co se mi dneska stalo.Když jsem už nahá znovu mě vezme do náruče a velmi pomalu mě ponoří do vodní lázně.Nemluví není potřeba, jen se mi upřeně dívá do očí.Jemně mi omývá rány a modřiny,co mi způsobil Jake.Jsem dojatá jeho něhou a láskou,co mu čtu z očí.

Zayn:Věděl jsem od prvního okamžiku,že ona je Anděl ale bez křídel. Když jsem jí poprvé uviděl v tom parku,poznal jsem že ona je jedinečná osoba.A když se mi dneska se vším svěřila,byl jsem dojatý její upřímností a lehkostí podělila o své nepěkné zážitky.Až potkám toho Mika,tak ho namístě zabiju.No nejen jeho ale i to nechutné prase Jaka!Chudák Bell a co teprve Laura,když zjistila co má za otce.Naštěstí je s ní Harry a ten jí určitě zvedne náladu.O ní se nebojím.Je mi dělá starosti moje Bell.Sice jí znám teprve týden,ale vím že si s nikým nebudu rozumět tak jako sní.Nemusíme spolu mluvit i tak si rozumíme.Miluju barvu jejich očí,tón jejího hlasu nebo jak se ve spánku usměje.Nebo jak si povídala s mou rodinou,bavila se sestrami či pomáhala Blance s celým pohřbem.Jak je obětavá pro druhé,jak dokáže zvednout náladu pouhým jedním slovem.Tohle všechno na ní miluju a je toho i víc.Proto mě napadla ta koupel,prostě mě nic lepšího nenapadlo.Ale asi to padlo na úrodnou půdu.Protože mi nijak neodporovala,jen se na mě dívala těma svýma laníma očima.Je tak krásná,tak neskutečná v té vodě.Je jako vodní víla. Má vodní víla.Pomalu a velmi opatrně  jí omývám rány a modřiny,co jí způsobil on!A pořád se jí dívám do očí a nikam jinam.Bell si zaslouží jen to nejlepší.Když jsem s tím hotov,pomůžu jí vylézt z vany.Zabalím jí do největší osušky,co najdu v koupelně a znovu ji vezmu do náručí a nesu do naší ložnice.Tam jí položím do postele,podám jí své tričko naspaní a nechám jí aby se převlékla.Já mezitím vypustím vanu a taky se převleču do pyžama.A jdu si lehnout za ní.Čeká na mě s roztaženou náručí a se sladkým úsměvem na rtech.Vklouznu do její náruče a uslyším.
„Děkuju Zayne za vše co jsi pro mě udělal!Jsem ti neskutečně vděčná,za to že jsi mě před ním zachránil,že jsi mě vyslyšel bez nějakého opovrhání,že si mi udělal tu koupel,za to že jsem se do tebe zamilovala i když Tě znám týden.Miluju Tě Zayne Jawaade Maliku.“ A políbí mě.Dojetím nad jejím vyznání lásky se mi stáhne hrdlo ale taky se jí vyznám ze svých citů.
„A já miluju Tebe Bello Jane Collins. Miluju Tě už od prvního okamžiku.Ano známe se jen pouhý týden,ale za ten týden jsi mi přirostla k srdci.Jsem Tebou okouzlen a očarován.Děkuji za to že jsi.A teď dobrou noc a sladké sny.Už se ti nic nestane,krásko.Jsem tu s tebou.“obejmu jí takže se mi leží na hrudi.
„Já vím,že se mi nic nestane.U tebe jsem v bezpečí.Dobrou lásko.“ A já cítím jak ji slábne hlas a usíná.Ještě víc si k sobě přitulím a i já pak usnu.
                                           Pokračování příště….

Žádné komentáře:

Okomentovat