Díl devátý:
Paní Elizabeth si
přála církevní pohřeb,se vším co je s tím spojené.Blanka mě poprosila, jestli
bych nepronesla smuteční řeč.Já souhlasila.Celý ten týden mi byl Zayn
oporou,hlavně když se vrátil manžel Blanky Jake.Protože mě nepřímo u jedné
z večeří obvinil za smrt jeho matky.A na té večeři byli i Zayn
s Harrym. Blanka ani Laura nic nepostřehly,ale Zayn ANO a nenávistně se na
něj podíval.Jake se jen ušklíbl a dál se věnoval svým bramborám.Už jsem u toho
stolu nemohla vydržet,omluvila jsem se Blance a pochválila jí jídlo a šla si
sbalit pár věcí a zbytek týdne jsem byla u Zaynovy rodiny.Nechtěla jsem je
opustit,ale nemohla jsem už být pod jednou střechou s ním!Zvedal se mi
z něho žaludek,s parchanta jednoho a to mu právě zemřela matka! U Zaynovy rodiny mi bylo dobře,pořád něco vařily nebo
spolu dohromady trávili čas.A byli na mě tak hodní.Měla jsem se tam jako
v pohádce.Ale hodně času jsem taky trávila s Laurou a Blankou,abych
ji to trochu vynahradila.Společně jsme zařizovaly pohřeb a i hostinu u nich
doma.Nechtěly jít někam do restaurace,chtěly být doma v kruhu rodinném.Tak
jak si to Elizabeth přála…
Na pohřbu:
Má krásnou a decentní zádušní mši v kostele,zatím vše
probíhá tak jak má.A já za několik okamžiku budu mít smuteční řeč.Nevím jestli
to zvládnu a nerozpláču se před všemi lidmi v kostele.Celá bledá se
podívám na Zayna a on mi stiskne ruku a popřeje mi hodně síly.Usměji se na něho
a jdu k mikrofonu,když mě uvede kněz jako pronášející ho smuteční řeč o
zesnulé.
„Dnes jsme se tu všichni sešli,abychom vzdali poslední
sbohem paní Elizabeth Banks.Já jsem jí znala pouhé tři roky,ale jako bych ji
znala celý svůj život.Elizabeth mi byla babičkou,kterou jsem nikdy
neměla.Dávala mi cenné rady do života,učila mě jak si ho vážit a někdy ho
nebrat až tak vážně.S láskou jsem se o ní starala a pečovala.Ty tři roky pro mě
byly a jsou něčím tak krásným,že na ně nikdy nezapomenu.V její přítomnosti jsem
se cítila dobře,v bezpečí a v lásce.Děkuji osudu že jsem sní mohla trávit
zbytek jejího života.A věřím že se na NÁS dívá z nebe a dávána NÁS
pozor.ONA byla anděl a teď je mezi ostatními anděly.Takže mám v nebi už
dva anděly,co mě budou strážit.Děkuji Elizabeth za vše co jste mi dala a své
rodině.Mám Vás ráda a budete mi chybět.S velkou láskou a úctou Vaše „náhradní“
vnučka Bell.“ Neudržím se a poslední slova pláču a cítím, jak se mi podlamují
kolena a omdlím. Ale než spadnu úplně na zem, zachytí mě něčí náruč….
Pokračování
příště….♥
Žádné komentáře:
Okomentovat